naše srdce bije pro SPARTU !

Hlavni stranka

sparta-hanaci

sparta-hanaci

NEWS.JPG

Smutek (AC SPARTA PRAHA - SK Sigma Olomouc, 5. lig. kolo)

Těch nedobrých zpráv je v poslední době nějak moc. Vím, smrt patří k životu stejně jako zrození, ale když ta paní s kosou v ruce projde kolem nás, nebýváme na to připraveni. Minulý víkend vidíme smrt v přímém přenosu. Obránce FC Sevilla Antonio Puerta při utkání zkolabuje a za tři dny umírá. A není to jediná fotbalová smrt v posledním týdnu. V Anglii umírají hráči Ray Jones z QPR a Clark z Leicestru, v Izraeli útočník Nsofwa, umírá bývalý gólman Slávie Alexej Bokšaj, v sobotu na Bazalech zemře jeden z fanoušků na infarkt, v neděli umírá španělský fotbalista A.Arenales přímo na hřišti, v Bratislavě zemřel legendární Vilda Schrojf, gólman našich vicemistrů světa z Chile a těsně před včerejším utkáním nás zastihuje další jobovka. V nemocnici dohořela životní svíce skvělého člověka, trenéra Vlastislava Marečka. Fotbalový odborník, ale hlavně slušný člověk. Čest jeho památce!

V týdnu jsme ukončili svojí letošní pouť v kvalifikaci o LM předpokládanou porážkou v Londýně. To se čekalo. Nečekalo se ovšem, že náš nenáviděný protivník postoupí přes Ajax Amsterdam. To je pro nás další krutá rána. Někde jsem se dočetl, že jejich postup je horší než úmrtí v rodině. Není to zrovna košer přirovnání, ale je pravdivé. I toto je příčinou, že na dnešní utkání s Olomoucí přijde jen 4 438 diváků. Ono jich, dle mého odhadu, bylo kolem šesti a půl tisíce, ale i tak to není mnoho. Také příšerná mediální kampaň po posledním zápase Sparty na Žižkově udělala své. Vytváří se iluze, že naši fanoušci jsou banda fašistů a antisemitů, kteří si jdou na stadióny vybít své násilnické choutky. Ono to tak ve skutečnosti není. Takových je jen hrstka a i my je dokážeme odsoudit. Pár hlupáků, kteří dělají Spartě ostudu, nejsou Sparta! Dokonce i Pavel Horváth, který šel při zápase na Viktorce tyto „fanoušky“ uklidňovat, je obviněn z propagace fašismu. Téměř o ničem jiném se nemluví. Hajloval, nebo nehajloval? Jen skutečný idiot mohl jeho chování označit jako propagaci fašismu. Bude zápas s Olomoucí dohrán, nebude zápas s Olomoucí dohrán, dostane P.Horváth doživotí nebo jen 10 let natvrdo? Další hon na čarodějnice.

Tak v takové atmosféře nastupují obě mužstva k utkání. Dříve, než poprvé kopnou do míče, dočkává se zasloužených gratulací a darů bývalý člen legendárního útoku Sparty Veselý-Mráz-Kvašňák-Mašek-Vrána, posledně jmenovaný. Tak ono už je Václavovi 65 let. To nám to letí! Václave, ještě hodně radostných let se Spartou.

Zápas začíná minutou ticha za zemřelého pana Marečka.

Hraje se a hráči obou týmů pokračují v truchlohře. Oboustranně nepřesná hra s minimem šancí, bez nápadu, bez překvapení, nuda, nuda, nuda. Až ve 30.minutě dochází k prvnímu vzrušení. M.Kadlec špatně přihraje, Jirka Kladrubský (mimochodem dnešní Muž z plakátu-programu Sparty) tahá za záchrannou brzdu a je po zásluze vyloučen. To chápu, jinou možnost neměl. Co ale nechápu, je následné naše střídání. Místo šikovného Žofčáka přichází další bek, Brezinský. Proboha, proč? Vždyť hosté jsou naprosto bezzubí, sotva se dostanou přes půlící čáru. Nechceme vyhrát? Budeme do konce utkání jen bránit nerozhodný výsledek? Proč? Hrajeme hodinu v desíti a kdo by o oslabení nevěděl, nepoznal by to. A tak těch čtyři a půl tisíce diváků je zklamáno. Mnozí si říkají, proč jsem nezůstal doma, mohl jsem v klidu sledovat anglickou, italskou nebo španělskou ligu, náš výkon nám mnoho radosti nepřinesl. I v druhém poločase je výkon špatný. Snad jen T.Řepka, Z.Pospěch a Pavel Horváth zaslouží pochvalu, ti nejstarší byli nejlepší. Jediným zpestřením je situace, kdy sudí Racek chce potrestat žlutou kartou hostujícího hráče, ale tu někde zapomněl. Naštěstí mu pomáhá čtvrtý rozhodčí a žlutá může být udělena. Pak mu ještě upadne píšťalka na trávník, a to je se včerejší zábavou konec. Poté už jen úmorné dobývání Drobiszovy branky. Naši hráči si za svou snahu tři body zasloužili, ale radosti jsme si užili jen jedenkráte. Pár minut před koncem zabojoval Zdenda Pospěch, odcentroval před branku a Eiffelovka Došek předskočil Drobisze a hlavičkoval do branky. Je to omleté, ale dnešní výhra je vítězstvím spíše vůle, než fotbalového kumštu. Ale i to se počítá a možná, že výhra je o to cennější.

Zápas je dohrán, hráči děkují divákům a dnes musím kotel pochválit. Až na jedinou výjimku, kdy byli hlupáci rázně umlčeni, neúnavně Spartičku podporoval. Nebýt jich, bylo by to na Letné jako na skutečném funusu. Blýskání na lepší časy? Snad!

Nyní je před námi reprezentační přestávka, ale Spartičku čeká pohárový duel v Sokolově. Ukážeme se v lepším světle, než dnes?